V Šebetově byl čas důsledně organizován. Platilo to nejen pro zaměstnance ústavu a jejich pracovní dobu, ale i pro „schovanky“. Kromě „pracovní terapie“ vyplňovaly ženy volný čas kulturními aktivitami, které v daném kontextu byly považovány za účelné a vhodné. Metodika nabídky činností se podřizovala faktu, že značná část schovanek ústavu byla hluchoněmá. Proto se vedení ústavu soustředilo na vizuální podněty, tedy na pomůcky a prostředky, které bylo možné vnímat zrakem. Na prvním místě jsou uváděny především nástěnky. V Šebetově jich bylo několik a každá z nich měla prezentovat předem vybranou oblast: fotografie dokumentující aktuální život schovanek v ústavu (1), cyklus ročních období v obrazech (2), aktuality ze světového i domácího dění zprostředkované výstřižky z obrázkových časopisů (3), poznávání vlasti – mapa Československa doplněná o fotografie jednotlivých pamětihodností
Soka Blansko, Sociální služby Šebetov, Zpráva o kulturní a politické činnosti svěřenek ústavu, 1962, nestr. (s .1).
Konkrétně krajský filmový podnik Brno, srov. Soka Blansko, Sociální služby Šebetov, Zpráva o kulturní činnosti a výchovné práci v ÚSP Šebetov, 1965, nestr. (s. 1).
Srov. tamtéž; Soka Blansko, Sociální služby Šebetov, Komplexní rozbor ÚSP Šebetov za rok 1971, s. 1.
Soka Blansko, Sociální služby Šebetov, Zpráva o kulturní činnosti a výchovné práci v ÚSP Šebetov, 1965, nestr. (s. 1).
Soka Blansko, Sociální služby Šebetov, Zpráva o kulturní činnosti a výchovné práci v ÚSP Šebetov, 1965, nestr. (s. 1).