| Michal: | Ty jsou docela složitý, tyhle kytky. | 
| Věra: | To je kupovaný. | 
| Michal: | A k tomu křížkovej steh nepotřebuješ? | 
| Věra: | Ne, já křížkovej neumím. | 
| Michal: | A křížkovej se dělá jako výplň? | 
| Věra: | Ne, ona to ví. Bohuško, jak se dělá? | 
| Michal: | Jak to děláš křížkovým, to neděláš čárky, to děláš jako... a takhle olemovaný je to z obchodu? | 
| Věra: | No ne, to dělala, Ponocná, Květa. | 
| Michal: | Aha, paní Ponocná. | 
| Dora: | Takže ona dělala vždycky ty okraje, si hovorila, že. | 
| Věra: | To není na stroji, to je ručně. Ona to má jak na stroji, že. | 
| Michal: | A to jste jako dělaly spolu, že ona dělala ten lem a ty jsi vyšívala ty vzory? | 
| Věra: | Ano, ano, ano. | 
| Dora: | To je celý ubrus, wow. To už celé rozrobila a teraz to čaká na teba či nechce se ti toto robit? | 
| Věra: | To je kulatej ubrus. | 
| Michal: | To máš hodně práce ještě, Věrko. | 
| Věra: | Já než to došiju, možná to nedošiju ani do smrti. | 
| Michal: | Jak jsi to říkala, Bohuško, ty jsi říkala něco jinýho, tys říkala, že Věrka bude vyšívat i v rakvi, ne? | 
| Bohuška: | No, no, takhle, správně tak. Až umře a bude spát, tak ani pak to nebude mít hotový. | 
 
						 
						 
						 
						 
						 
						 
						 
						 
						 
						 
						 
						 
						 
						 
						 
						 
						 
						 
						 
						 
						 
						 
						 
						 
						 
						 
						 
						 
						 
						 
						 
						 
						 
						 
						 
						 
						