Rukodělné práce jako vyšívání, pletení, háčkování, či jejich kombinace, ale i strojové šití byly nedílnou součástí pracovních činností v Šebetově. Vznikaly různorodé výrobky – od běžného oblečení, které ženy šily samy sobě (zástěry, halenky), přes péřové pokrývky ručně i strojově šité na zakázku, dále výšivky, háčkované a pletené výrobky a oděvy (ubrusy, dečky, svetry, halenky) až po zajímavě zdobené šatičky pro panenky určené jako bytové dekorace – to vše bychom našli v šebetovském ústavu v 60. i 70. letech 20. století. Výrobky přinášely zisk, protože příjem z prodeje přikrývek přispíval do rozpočtu ústavu. Současně výroba vlastního oblečení usnadňovala materiální zajištění všech „chovanek“. A v neposlední řadě sloužila k prezentaci činnosti ústavu navenek, ve společnosti.  V srpnu roku 1961 uspořádal šebetovský ústav ve spolupráci s ONV v Blansku ve svých prostorách výstavu ručních prací, jejíž první část „Schovanky sobě“ prezentovala oděvy, které ženy ušily pod vedením instruktorek pro vlastní potřebu. Ve druhé části výstavy nazvané „Radostnou prací radost druhým“ se vystavovaly bytové doplňky. O oblibě těchto výrobků, ale i o zájmu o ústav jako takový, svědčí vysoká návštěvnost. Během čtrnácti dní, ve kterých se výstava konala, prošlo branou ústavu téměř 3 000 návštěvníků.