Životní příběhy

Hospodářství

#Práce #Archiv

Když v roce 1960 ONV v Blansku přebíral šebetovský ústav ze správy České katolické Charity, fungoval tento ústav v Šebetově již 7 let. Z komplexních zpráv vyplývá, že sem bylo z Prahy převezeno spoustu vybavení. Jestli se převoz týkal také živého inventáře, zprávy nemáme. V každém případě nedílnou součástí provozu bylo ústavní hospodářství. Na výkrm se chovali vepři a králíci, dále slepice kvůli produkci vajec a vedle toho dokonce kozy. Také se pěstovala zelenina. V rámci pracovních skupinek sem docházelo pomáhat 11 obyvatelek. Cílem bylo především zásobovat vlastní kuchyň, a ačkoliv udržení vlastního hospodářství vyžadovalo v průběhu roku značné investice, pořád byl hospodářský výsledek v černých číslech. Vedení ústavu i o této činnosti podrobně referovalo – největší výnosy přinášela živočišná výroba, následně tzv. ústavní výroba (šití prošívaných dek, opravy oděvů, draní peří). Naopak rostlinná výroba podle hodnocení z roku 1971 nevykazovala žádné výrazné finanční výsledky, ale náklady se vyrovnaly, tudíž nebylo třeba tuto oblast dotovat. Chov hospodářských zvířat znamenal každodenní péči a byla to (jako v každém hospodářství) práce těžká, jak vzpomíná jedna z našich narátorek. Vedení ústavu se samozřejmě muselo starat o pravidelný nákup krmiva a dalších potřeb pro zpracování produkce. Veškerá činnost obyvatelek spolu vzájemně souvisela – např. díky brigádám v JZD ústav dostával krmivo nebo si mohl půjčit auto kvůli svozu materiálu. Produkce putovala do kuchyně, kde se dále zpracovávala. Šebetovký ústav tak byl do značné míry soběstačný – obyvatelky měli vlastní brambory, zeleninu, nakládané zelí, povidla, kompoty vlastní výroby a samozřejmě maso a masné produkty.

1.
K poslednímu prosinci roku 1971 byl stav hospodářských zvířat následující: 6 vepřů, 6 králíků, 26 slepic a 2 kozy, ovšem v průběhu roku se ve skutečnosti odchovalo přes 100 kusů králíků a do kuchyně dodalo kolem 560 kg hotového masa a 5700 kusů vajec. Srov. Soka Blansko, Sociální služby Šebetov, Komplexní rozbor ÚSP Šebetov za rok 1971, s. 2-3.
2.
Tamtéž, s. 2-3.
3.
Srov. Soka Blansko, Sociální služby Šebetov, Komplexní rozbor ústavu sociální péče pro hluchoněmé ženy v Šebetově za rok 1960, s. 1.
4.
Konkrétně při nákladech 104 223 Kč do všech tři oblastí pomocného hospodářství (živočišná a rostlinná výroba, ústavní výroba), byl výnos za rok 1971 128 406 KČ, čistý výnos celkem 24 183 Kč. Srov. 1971, s. 3. Pěstování zeleniny se zřejmě v ústavu rozvíjelo postupně, v komplexní zprávě z roku 1961 není zmíněno vůbec. Naopak živočišná výroba vykazuje už počátkem 60. let výnos přes 10 000 Kč ročně a velmi výrazné zisky vyplynuly z tzv. ústavní výroby, bylo to téměř 50 000 Kč. Jako důvod se uváděl pozitivní ohlas na výstavu ručních prací a dalších textilních výrobků obyvatelek ústavu, která proběhla v srpnu roku 1961. Srov. Soka Blansko, Sociální služby Šebetov, Komplexní rozbor ústavu sociální péče pro hluchoněmé ženy v Šebetově za rok 1961, s. 3, 5.
5.
Srov. Soka Blansko, Sociální služby Šebetov, Komplexní rozbor ÚSP Šebetov za rok 1971, s. 6.
6.
Konkrétně sádlo a škvarky jsou uváděny jako samostatná komodita. Srov. Soka Blansko, Sociální služby Šebetov, Komplexní rozbor ústavu sociální péče pro hluchoněmé ženy v Šebetově za rok 1961, s. 3, 7.